Čekání na učitele a práce se seniory

Největší ekonomický růst za poslední desetiletí. Rekordní nezaměstnanost. Růst průměrných mezd stoupá k rekordním číslům. Tlak na zaměstnavatele je cítit ze všech stran, ze všech novinových titulků. Není tomu tak dlouho, co byl přebytek uchazečů o zaměstnání a školy nemusely sahat po nekvalifikovaných pracovnících.

Jak tomu tak bývá, jsou vzestupy a pády. Učitelé v naší škole se nám svěřili se silnou vytížeností, vzhledem k nutným krokům ve výuce. Společně s panem ředitelem jsme se rozhodli jednat a dát inzerát ohledně přijetí nového učitele. Příliš jsem si od toho nesliboval, ale důkladný brainstorming a promýšlení úkonů nás dovedlo na myšlenku začít věšet letáky ve vesnických obchůdcích po okolí školy. Inspirací nám byla má předchozí zaměstnání v marketingových firmách. Leták je jasně mířený na lidi staršího věku, dokonce jsme vytvořili speciálně úřední hodiny v naší pobočce speciálně-pedagogického centra v Lánech. Nikdo se neukázal, nikdo nenapsal na e-mail, ani jeden telefonát. Začali jsme vyhodnocovat, společně s dalšími učiteli, kde mohla být chyba.

Cílová skupina, kterou oslovujeme neodpovídá ani ne tak z nezájmu, nýbrž hlavně proto, že nemá dostatečné sebevědomí. Podívejme se na běžného seniora, případně člověka těsně před penzí. Vnoučata se mu neozývají, děti mají plno práce a oni sedí ve svém křesle obklopeni křížovkami a televizním programem, kde mají označenou svou oblíbenou detektivku. Málo slýchám, že by někdo navštěvoval univerzitu třetího věku, málo slýchám, že by si senior milující kávu udělal kurz pro baristy. Zkrátka sedí ve svém křesle a čekají, až si na ně někdo udělá čas. Zde se nám opět nabízí zamyšlení, opravdu ztrácí člověk sám od sebe touhu po rozvíjení a poznání?

Trávil jsem dříve mnoho času ve Švédsku a s několika známými stále udržuji kontakt. Například s Bengtem, chovatelem kokršpanělů ze samoty asi 20 kilometrů za městem, kterému nedávno bylo sedmdesát pět let. Na rozdíl od Čechů, on by si mohl dovolit z důchodu kabelovou televizi a všechny detektivky světa. On však zůstává ve svém zaměstnání kadeřníka a rozvíjí své poznání dále, zmiňoval se mi například o nárůstu ekologických produktů vlasové kosmetiky a jejich využití v běžném kadeřnictví, o tom, že si udělal kurz na různé střihy vousů a jejich péči.

Stále mi v hlavě zůstává otázka: neměli bychom se zaměřit na motivaci seniorů u nás? Proto jsme se, mimo jiné, rozhodli rozšířit možnosti benefitů pro naše zaměstnance o podporu vzdělávání. Chceme pomáhat nejen dětem a osobám z odlišných kulturních a životních podmínek, chceme pomáhat i seniorům, protože je to skupina často přehlížená.


Napsat komentář