Rozvoj matematické gramotnosti u žáků je nesmírně důležité, do určité míry jej považuji za důležitější, než rozvoj gramotnosti čtenářské. Proč? Odpověď se může zdát zavádějící, ale mně osobně připadá důležitější – ačkoliv jsem prošel drilem Ústavu pro jazyk český – rozvíjet matematické, potažmo logické myšlení, než naopak. Vždyť pravidla čtení – příp. Českého jazyka – se velmi často logikou řídí a díky mnemotechnickým pomuckám se česky naučit jde poměrně snadno (kritické čtení nechme jako samostatnou kapitolu). Nicméně logické myšlení je pro nás nezbytné. Bez logického myšlení bychom si nedokázali uvědomit, že vzdělání je pro nás podstatné, bez logického myšlení bychom si neuvědomovali materiální funkci současného světa, nedokázali bychom se rozhodnout mezi dvěma a více možnostmi. Zkrátka bez logického myšlení se neobejdeme, dokonce ani v dětském věku.
Proto je důležitélogickémyšlení rozvíjet a dětem, žákům se snažit ne pouze vysvětlit matematický postup příkladů, ale propojit matematiku a ekonomii v jedno. Jak? Co s tím má ekonomie společného? Pod ekonomií si asi představíme mnoho rozpočtů a převádění měny v různých měnových jednotkách, cenné papíry, investice, bankovní účty, takto bych mohl ještě pokračovat. Pojetí ekonomie, které na školách probírané není je ekonomie štěstí. Nedávno jsem absolvoval kurz ekonomie na americké MIT a velice mě zaujal základní cyklus on-line přednášek. V základním cyklu byl představen systém investice a výnosu, ovšem ne tak, jak jsme zvyklí. Uvedu příklad: existuje osoba, která právě dostudovala střední školu, absolvovala maturitu a rozhoduje se, zda pokračovat ve studiu na vysoké škole, má dvě hlavní vidiny, první je začít ihned pracovat a vydělávat za průměrnou mzdu, ale mít 5 let k dobru a okamžitý příjem, nebo druhá, pokračovat dalších 5 let ve studiu bez výdělku, a teprve po dostudování si najít práci za vyšší mzdu. Zapojíme-li logiku, co nám vychází lépe? V tuto chvíli by na řadu přišla matematika. Nebudu zde rozebírat samotné počty, ale podle správného logického uvažování je pro tu osobu výhodnější dále studovat.
Opět, je zde mnoho faktorů, které by případný výsledek mohly změnit. Základ je však stejný. A takové myšlení bychom měli v žácích rozvíjet, v osnovách si v rámci ne třeba jen matematiky, ale i občanské nauky vyčlenit hodiny, ve kterých bychom se studenty tyto a jiné příklady procházeli, pokusili se je navést na cestu logických úvah a výsledkem by pro nás mělo být zjištění, že si studenti sami zjišťují, co je pro ně lepší, jakou životní cestu si zvolit. V tom je hlavní síla rozvoje logického myšlení mezi žáky ve školách.